Se vzrůstem počtu vegetariánů a veganů se čím dál častěji setkávám s pokusy o to krmit psy také pouze rostlinnou stravou. Je to dobrý nápad? Jde to? To si nyní rozebereme. 

V první řadě bychom si měli představit psa z anatomického a evolučního hlediska. Pes patří, podobně jako kočka, lev, tygr, hyena, medvěd nebo lasice, do řádu Carnivora - šelmy. Tento řád se vyznačuje mimo jiné i tím, že nejvyšší procento jídelníčku jeho zástupců tvoří živočišná část, kterou často aktivně loví. A jejich těla se na tento styl života za ty miliony let skvěle přizpůsobila. Drtivá většina (dovolím si říct, že i všichni) zástupci z řádu šelem má mohutné žvýkací svaly postavené k tahu nahoru a dolu, úzkou ústní dutinu plnou ostrých špičatých zubů. Jejich žaludek je pouze jeden a obsahuje velmi koncentrovanou kyselinu, střeva jsou relativně krátká a bohatá na imunitní buňky. Šelma je tedy adaptována na využití svého silného stisku a ostrých špičatých zubů k odtržení kusů masa z kořisti, polknutí v celku a neutralizaci škodlivých mikrob v potravě díky nízkému pH v žaludku a krátkým, na imunitu bohatým střevem. 

Pokud toto porovnáme např. se skotem, typickým býložravcem, nalezneme zde diametrální rozdíly. Kráva má široké čelisti, žvýkací svaly určené k pohybu do stran, velké a ploché stoličky, dále 4 žaludky plné enzymů a dlouhá střeva s výrazným slepým střevem. Tento aparát je skvělý pro trávení rostlinné potravy - kráva díky svému chrupu může hravě rozdrtit tuhé buněčné stěny rostlinných buněk a umožní tak enzymům v žaludcích se dostat k živinám, které skrývají. Jejich žaludky a střeva také obsahují bakterie a enzymy, které umí trávit sacharidy a škroby. 

Takhle obě skupiny dosáhnou co nejvyšší efektivity při trávení potravy. 

Takže co se stane, pokud začneme šelmu krmit rostlinnou stravou? Pes je, narozdíl třeba od kočky, vyšlechtěn, aby dokázal zpracovat i nějaké ty rostlinné produkty. Je zde ale několik problémů. Stejně jako se býložravci a šelmy přirozeně živí jinou potravou, má i každé zvíře odlišné výživové požadavky právě na základě toho, co jsou přizpůsobeni konzumovat. V případě psů je to vysoká potřeba bílkovin a aminokyselin či jiných látek, které se nachází ve velkých množstvích v živočiších, např. vitamín D, vitamín B12. Ano, možná se spoustu látek přítomných v živočišné složce dá nalézt i v rostlinách, ale jen vzácně jsou v takové koncentraci, aby to psovi stačilo. To, co obsahuje třeba 100 g hovězího, může být rovno klidně 700 g rostlinné náhražky.

Tímto se také dostáváme k tzv. vstřebatelnosti, což souvisí s tím, co jsme si už vysvětlili výše. Vstřebatelnost látek je pojem, který definuje schopnost látky obsažené v určité potravině být absorbována v tenkém střevě, z kolika procent původního množství může mít organismus prospěch. Vzhledem k tomu, že je pes evolučně šelma a tím pádem uzpůsoben ke konzumaci masa, postrádá adaptace krávy, které jí umožňují efektivně rozemlít a strávit rostlinnou hmotu. To znamená, že jeho tělo je jen málokdy schopno proniknout do rostlinných buněk a vzít si odtamtud živiny - zato ty samé živiny z masa dokáže vytáhnout bleskurychle. Nejen tedy že je důležitých živin v rostlinách málo, ještě navíc jsou psi z velké části neschopní rostlinnou potravu efektivně trávit, čímž se sníží příjem živin ještě víc a hrozí nutriční dysbalance. 

Upřímně si nedokážu představit, jak by takový vegetariánský vyvážený jídelníček pro psa vůbec vypadal - zvlášť pokud by měl být na 3% tělesné váhy psa - možná si toto dám někdy jako výzvu, ale určitě to bude zapeklitý úkol (nepočítaje vstřebatelnost).

A v neposlední řadě je nutno zmínit i nechuť mnoha psů ke konzumaci velkého množství rostlinné složky - což je další důkaz přirozené náklonnosti psa k jeho biologicky vhodné stravě.

Lidé si často myslí, že když vegetariánství a veganství funguje u lidského plémě, tak pes funguje vlastně stejně, a proto by mu to nemělo vadit. Jenže to je omyl! Lidé patří mezi primáty, rozené všežravce. Náš chrup obsahuje jak zuby špičaté, tak zuby ploché, náš trávicí trakt je něco mezi masožravčím a býložravčím typem, proto jsme schopni efektivně trávit jak rostlinnou složku tak živočišnou. Díky této odlišné potravní specializaci vyžaduje naše tělo odlišná množství některých živin než tělo psí. 

Z toho všeho chci závěrem říct, že vegetariánskou či veganskou stravu pro psa považuji za hazard s jeho zdravím a za recept pro nedostatky živin, které ať už jsou či nejsou obsaženy v samotné stravě pes nedokáže ze stravy absorbovat. Prosím vás, nepouštějte se do toho. 

Poučení je stejné jako u zastánců krmení psů pouze granulemi - evoluce něčeho tak zásadního jako trávení a metabolismus trvá statisíce či miliony let. Selekčním tlakem se tento proces sice dá do jisté míry urychlit na několik tisíc let, jako tomu bylo u psů, stále se však jedná o změny drobného charakteru a jejich trávicí trakt je prakticky identický tomu vlčímu. Bude tedy trvat ještě tisíce či statisíce let, než vyšlechtíme psa granulového nebo psa býložravého.