MVD, neboli degenerativní dysplazie mitrální chlopně v srdci, je onemocnění, které se v populaci kavalírů vyskytuje poměrně často. Jedná se o dědičné onemocnění, které způsobuje více genů, takže se nedá geneticky testovat, zároveň se projevuje až v pozdějším věku, proto je bohužel typické, že rodiče v produktivním věku bývají zdraví a nemoc se u nich projeví až ve středním věku. Chorobu, jak již bylo řečeno, způsobuje progresivní degeneraci mitrální chlopně v srdci, tzn. chlopeň s věkem ochabuje, neuzavírá se, takže krev může proudit opačným směrem, což se projevuje typickým šelestem. Bohužel tento stav snižuje efektivitu srdeční akce, takže se tělo psa začne zavodňovat. Srdce může nižší efektivitu kompenzovat jen do určité míry, pak nastává srdeční selhání a úmrtí. Přesněji se dle studií jedná o problém buď v kolagenových vazech zodpovědných za uzavírání chlopně nebo degenerace mezibuněčných spojů tkáně chlopně. Zahraniční statistiky uvádí, že 50% kavalírů má šelest na srdci v 5ti letech a všichni v 10ti letech. U nás to vypadá ze statistiky, kterou jsem dělala na vyšetřovaných chovných psech z databáze klubu z období 1.1 2020 - 13.10 2021, že celková prevalence srdeční choroby je 9,8%. Ve věku 5 let je to pak 10,8% a v 10 ti letech 25%. Celkově je nemocných 30% kavalírů ve věku 5 a více let. 

Jak se při pořízení kavalíra této chorobě vyvarovat, resp. jak snížit šance, že vašeho psa postihne?

To závisí především na pěti faktorech, které jsou - genetika, strava, pohyb, stres a štěstí, přičemž jediné štěstí je něco, na co nemáme reálný vliv. 

a) Genetika

Byť na genetiku nemáme takový vliv jako například na stravu nebo pohyb, do určité míry jej však také máme. 

Je prokázáno, že se nemoc srdce u kavalírů dědí z generace na generaci a vzhledem k tomu, že se projevuje až ve vyšším věku, běžné doporučení trvat na vyšetření srdce u rodičů nestačí. Je třeba pátrat i po zdravotním stavu prarodičů a jejich rodičů, prostě předků, kteří jsou starší než 5 let a pokud to jde, pátrat i po tom, v jakém věku a proč zemřeli. 

Pokud známe zdravotní stav předků, můžeme si vypočítat pravděpodobnost, zda a kdy dostanou štěňata šelest a jak dlouho s ním budou žít. Tento systém je můj výtvor, který zatím na zkušebních jedincích sedí celkem dobře. Funguje to takto - každý organismus má v DNA 2 kopie každého genu - jednu od matky a jednu od otce. Uvažujme, že máme dva druhy genů, které rozhodují o šelestu a selhání srdce. Tyto geny pojmenujme gen Early (brzký) a gen Fast  progression (rychlý postup). Pokud má jedinec obě kopie genu Early v typu velké E, pak pravděpodobně dostane šelest před 6 tým rokem života. Pokud má však kopie velké E a malé e, dostane šelest mezi 6 tým až 10 tým rokem života. Jedinci s verzí obou kopií malé e budou buď zcela zdraví nebo dostanou šelest po 10.roce.  Geny Fast progression může mít jedinec buď obě verze velké F - což způsobí, že po vzniku šelestu jedinec zemře na srdeční selhání do 3 let, jednu kopii velké F a jednu malé f - jedinec bude žít ještě 3-5 let od prvního šelestu a obě kopie malé f znamenají, že bude pes žít se šelestem více jak 5 let, aniž by mu selhalo srdce. 

Příklad: jaké budou možné dispozice psa, jehož otec měl šelest zjištěn ve 3 letech, ale žil do 11 ti let (E/E;f/f) a matka dostala šelest v 7 letech s tím, že v 10ti letech zemřela (E/e;F/F)?

dvě kombinace rodičovských genů se mohou vyskytnout, tzn. (otec - E/f, matka - E/F), (otec - E/f, matka - e/F)

tzn. že náš pes bude mít geny buď E/E a F/f (dostane šelest před 6 tým rokem a přežije 3-5 let od diagnozy) nebo E/e a F/f (dostane šelest mezi 6-10 tým rokem života a přežije 3-5 let od diagnozy). Z toho vyplývá, že chceme mít psy, kteří mají geny e/e a f/f. Je ale nutno dodat, že může dojít k výjimce a srdeční vada se nevyvine, ačkoliv má pes genetickou dispozici - jelikož se takto ve skutečnosti ona vada pravděpodobně nedědí, ale reprezentativní systém je to slušný. 

Samozřejmě je důležité nechávat svého kavalírka každý rok nechat vyšetřit srdce, aby se případný problém odhalil brzy. 

b) strava - krmení dělá hodně. Ať už krmíme barfem nebo granulemi, studie jako tato prokazuje pozitivní dopad na srdeční zdraví u psů, pokud mají v potravě dostatek: živočišného tuku (tučné maso, lůj), EPA/DHA ( rybí tuk), karnitin či jeho prekurzory aminokyseliny lysin a methionin (maso), vitamín E (slunečnicový olej), hořčík (listová zelenina, klíčky) a taurin (srdíčka, jazyk, nori řasa, obecně červené maso).

c) Pohyb - co dodat, kavalíři mají tendenci k tloustnutí a právě obezita zatěžuje srdce. Dostatek pohybu pomáhá udržovat psa v kondici. Je však důležité jej nepřetěžovat. 

d) Stres - bylo již mnohokrát prokázáno, že psychická nepohoda oslabuje organismus a spouští stárnutí a degenerativní změny. Proto byste se měli vyvarovat tvrdého zacházení, dlouhých hodin o samotě a obecně situací, které vašeho kavalírka stresují.