vliv syrové stravy na alergie
Často od veterinářů slýcháme, že neexistuje jediná studie dokazující, že by byla syrová strava jakkoliv psovi prospěšná. To se však změnilo po vydání průzkumu z Finska - ten dokazuje, že psi, jejichž strava obsahovala mezi 2-6 měsíci věku více než 20% syrové složky, vykazují později v životě mnohem méně alergických reakcí. Co naopak zvyšuje pravděpodobnost výskytu alergií později v životě je podávání konzervovaného ovoce či jeho přílišná dávka, nekvalitní ředěný olej, pamlsky sušené vysokou teplotou (tělo je více reaktivní vůči teplem alterovaným proteinům) a pití z kontaminovaných kaluží (bakterie, např. leptospiroza). Co se však posledního bodu týče, výsledek je diskutabilní a zřejmě závisí na konkrétních kalužích, jelikož pití vody venku je zároveň prokázané jako prospěšné při posilování štěněcí imunity a vytváření zdravé mikroflory. Shrnula bych to takto - nechte štěně pít z kaluží pouze pokud je očkované proti leptospiroze a pokud se nejedná o kaluž v blízkosti silnic, města atp., kde je vysoká pravděpodobnost kontaminace.
Studie dává svůj závěr do souvislosti s hygienickou teorií, kterou jsme si zde již zmínili. Hygienická teorie vysvětluje nárůst alergií a intolerancí u lidí tím, že žijeme jako děti v příliš čistém prostředí, nuže tak naše tělo nemá jak se setkat s patogeny a později na ně reaguje přehnaně v podobě alergie/intolerance. To samé můžeme vidět u psů. Zdraví psi jsou zvířata adaptovaná na konzumování kontaminovaných věcí a vždy tak dělali už od štěněcího věku. V dnešní době však psi vyrůstají v mnohem sterilnějším prostředí (granule jsou oproti syrovému masu svým způsobem sterilní) a tak se v mládí často nemají jak setkat s patogeny, proto na ně přehnaně reagují v podobě alergické reakce/intolerance. Poskytnutím kvalitní syrové stravy, která z principu obsahuje bezpečné dávky patogenů, štěněti pomáháme vytvořit si silnou imunitu, zdravou střevní mikrofloru a určitou odolnost vůči alergiím. Přesně to dokazuje tento průzkum.
Celý text lze najít zde (ENG):
https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/jvim.16211